Chvíli, kdy nám ráno zazvoní budík prožívá každý z nás jinak. Někteří bez problému vstávají a klidně si ještě přivstanou, jiní se donutí vstát až na poslední chvíli a trvá jim pěkně dlouhou dobu, než začnou fungovat. Řeč je o ranních ptáčatech a nočních sovách - neboli o našem chronotypu, který udává, kdy spíme a kdy jsme nejvíce aktivní.

Podle statistik mezi námi žije více nočních sov než ranních ptáčat. Což je trochu paradox vzhledem k tomu, že dnešní společnost běží spíše v rytmu ranních ptáčat. Práce či škola – všechny tyto aktivity startují ráno a vyžadují tak brzké vstávání, které nočním sovám dělá problém.

Pokračujte na další straně.