Když byla britská maminka a bloggerka Phoebe Shieldsová poprvé těhotná, čekala holčičku. Tato žena bohužel během svého prvního těhotenství zažila velkou tragédií. O své vytoužené dítě přišla v důsledku samovolného potratu. I když svou dceru nikdy neviděla, vytvořila si pro ni ve svém srdci stálé místo.
Po samovolném potratu Phoebe otěhotněla znovu. Tentokrát se jí podařilo dítě v pořádku donosit a porodila zdravého chlapečka. Podle Phoebe ale její druhé dítě není rozhodně náhradou za její předchozí ztrátu. Jak sama říká, i když má krásného syna, nikdy na svou dceru, o kterou přišla, nezapomene.
Phoebe je šťastná, že má milujícího manžela a zdravého synka. Přesto je v jejím srdci jedno místo, které má vyčleněné právě pro svou nenarozenou dcerku. Aby se ze své bolesti dostala, napsala a následně zveřejnila na svém blogu srdceryvný dopis, který adresovala právě své dceři.
„Rychle a tiše jsi zmizela, aniž by ses ukázala na světě. Nikdo nevěděl, že jsi tam uvnitř kromě tvého otce a mě. Někteří lidé mi říkali, že jsi byla ve mně moc krátce na to, abych z toho, co se stalo, byla špatná. Ale i za toto krátké časové období jsem si pro tebe udělala navždy místo ve svém srdci,“ píše Phoebe ve svém dopisu adresovaném své nenarozené holčičce.
Tato žena dále vysvětluje, že když se jí narodil syn, cítila obrovskou radost. Syna velmi miluje a dala by za něj život. Přesto je stále smutná ze své předchozí ztráty. Je šťastná se svým synem a manželem, snaží se vyplnit si všechen volný čas, i tak ji občas přepadnou špatné myšlenky.
„Někdy, když jsem doma sama, to prázdné místo v mém srdci, které jsem vyčlenila pro svou dcerku, se ozývá tak hlasitě, že ho nemůžu ignorovat,“ pokračuje dále Phoebe.
Tato žena se snaží se svou bolestí ze životní ztráty vypořádat po svém. Nenalhává si sama sobě, že k přirozenému potratu nikdy nedošlo. Naopak pustila své emoce na povrch a dovolila si prožít ztrátu milovaného člověka.
„Rozhodla jsem se nepředstírat, že se potrat nikdy nestal. Naopak si myslím, že je zcela v pořádku, když se ze ztráty svého dítěte cítím smutná. Bez ohledu na to, kolik času uplyne, budu na svou dcerku stále myslet,“ uzavírá britská maminka.
