Josef Zíma se narodil 11. května 1932 v Praze. Umění ho lákalo už od mládí, a tak po gymnáziu zamířil rovnou na DAMU. Brzy po studiích nastoupil do divadla v Benešově, ale jeho talent jej rychle dostal na větší scény. Dlouhá léta působil v pražském Komorním divadle a objevil se v desítkách filmů a televizních pořadů.
Zásadní zlom v jeho kariéře přišel v roce 1959, kdy si zahrál prince Radovana ve filmové pohádce Princezna se zlatou hvězdou na čele. Právě tato role mu zajistila celonárodní slávu, i když se později jeho kariéra stočila jiným směrem. Ostatně na českých televizních obrazovkách můžeme tuto pohádku sledovat dodnes, obzvlášť v čase Vánoc.
Stal se nekorunovaným králem české dechovky
Zatímco na začátku své hudební dráhy koketoval se swingem a popem, postupně se Josef Zíma našel v dechovce. A právě tato hudba mu přinesla nejen slávu, ale i titul nekorunovaného krále české dechovky. V legendárním pořadu Sejdeme se na Vlachovce, který běžel od 70. let, nejen zpíval, ale i moderoval. Jeho hlas a humor provázely několik generací.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Diváci si Josefa Zímu spojují také s hity jako Blues pro Tebe, Bílá vrána nebo duetem Nej, nej, nej s Pavlínou Filipovskou. Ačkoliv později bojoval se zdravotními problémy, chuť zpívat jej nikdy neopustila. I v pokročilém věku se objevoval na jevišti, byť už často jen vsedě.
Byl nezlomný optimista
Zímův osobní život však nebyl bez mráčků. V roce 1959 přežil vážnou autonehodu, při které zahynul jeho kolega, režisér Jiří Jungwirth. Těžké chvíle prožíval i v roce 2012, kdy zemřela jeho milovaná manželka Eva Klepáčová. Poslední roky byly pro Josefa Zímu náročné i po zdravotní stránce. Trápily jej bolesti nohou a v roce 2024 mu lékaři museli amputovat jednu z končetin. Ani to jej ale nezlomilo. „Rodina a publikum mě drží při životě. Bez nich bych už nebyl,“ přiznal po operaci.
Poslední rozloučení s legendárním princem a nadaným hercem i zpěvákem, který zemřel ve čtvrtek 6. března 2025 ve věku 92 let, se bude konat v úzkém rodinném kruhu. A my na něj budeme vzpomínat pokaždé, když v televizi poběží jeho nejslavnější pohádka.
