Jak se zrodila Sonina láska ke stromu
Sonja se na Vancouver Island přestěhovala během zimy 2020. Tehdy ji pandemie covidu přiměla objevovat krásy místních lesů. Během pravidelných procházek narazila na mohutný dub, který ji okamžitě zaujal. „Přitahoval mě svou přítomností a klidem. Postupem času jsem si uvědomila, že cítím něco víc,“ svěřuje se.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Její city začaly přerůstat v cosi hlubšího během léta 2021. „Když jsem u něj stála, cítila jsem se malá a přitom chráněná. Ten pocit pevnosti a stability mě fascinoval,“ popisuje Sonja, která tvrdí, že tato zkušenost je pro ni naprosto jedinečná.
Sonja otevřeně mluví o tom, že spojení s dubem vnímá jako hluboce erotické. Nejde však o žádné fyzické projevy lásky. „Lidé si často myslí, že ekosexualita znamená sex s přírodou. To je ale velký omyl. Jde o zcela jiný druh intimity,“ vysvětluje aktivistka. Podle ní se erotická energie projevuje v každém detailu – ve vůni kůry, zvuku listí ve větru či změnách ročních období.
Lásku můžeme najít tam, kde bychom to čekali nejméně
Sonja věří, že hlubší propojení s přírodou by mohlo pomoci řešit i ekologické problémy. „Když se naučíme vnímat přírodu jako něco, s čím jsme propojeni, budeme se o ni lépe starat,“ tvrdí. Dodává, že taková symbióza by mohla být klíčem k udržitelnějšímu způsobu života.
Ať už Sonjin příběh vnímáme jako podivínství, nebo inspiraci, jedno je jisté: její vztah k přírodě nám připomíná, jak moc jsme na ní závislí. Možná bychom si měli častěji vzpomenout, že stromy nejsou jen kulisa našich životů, ale důležitá součást našeho světa. Láska ke stromu možná působí netradičně, ale Sonja nám ukazuje, že někdy stačí jen otevřít oči a najít krásu tam, kde bychom ji nečekali. Možná, že příroda má pro nás všechny víc, než si dokážeme představit.
