Osudové setkání s mužem jménem Gerald
Garážový výprodej Valerie realizovala přesně po roce od smrti svého nenarozeného miláčka. Výprodej se stal symbolem Valeriina odhodlání najít cestu vpřed. Bylo to jako vykročit z temnoty do světla, i když nebyla zcela připravena na to, co ji čeká.
Posmutnělá maminka se na garážovém výprodeji setkala s mužem jménem Gerald, jehož zájem o postýlku jejího zesnulého syna ji nejprve velmi zaskočil a vyvolával v ní smíšené pocity. Skutečnost, že někdo chce něco tak intimního, se jí zdála jako porušení svátosti.
Památeční křeslo jako vzpomínka na zemřelého syna
Když se maminka Valerie s Geraldem bavila dále, začala chápat, že jeho zájem je motivován soucitem. Jeho ujištění, že postýlku promění na něco krásného, rozehřálo její srdce. Bylo to poprvé od synkovy ztráty, kdy cítila, že někdo chápe její bolest a je ochoten jí pomoci najít v ní smysl.
Gerald byl totiž tesař a dostal skvělý nápad, o kterém ovšem Valerii po koupi postýlky narovinu neřekl. Kvalitní dřevo z dětské postýlky využil na výrobu krásného křesla na počest Valeriina zesnulého syna Wattse. Jeden týden po garážovém výprodeji navštívil Gerald se svou manželkou Valerii a předal ji krásný dárek v podobě křesla, který maminku velmi dojal.
Geraldovo rozhodnutí přetvořit postýlku na památeční křeslo bylo nádherným gestem empatie a soucitu. Toto gesto dalo Valerii naději a pocit, že její syn tu bude stále s ní a že láska je silnější než smrt.
