Díky svému jedinečnému „povolání“ dokáže Lu Ťin-Kang vydělávat až 200 tisíc měsíčně. Tato částka je pro mnohé nepochopitelná, zvláště když je získávána žebrotou. Je důležité poznamenat, že Lu není jen obyčejný žebrák. Je umělec, který na ulici předvádí svůj um a každodenně se vystavuje posouzení a kritice veřejnosti.
V reakcích lidí se objevují smíšené pocity. Někteří Lu Ťin-Kanga obdivují za jeho um a odvahu jít takto netradiční cestou. Jiní ho naopak kritizují za to, že zneužívá důvěry a soucitu lidí. Bez ohledu na rozdílné názory je však jasné, že Lu Ťin-Kang vyvolává diskusi o tom, co to znamená být umělcem a jaké role společnost přisuzuje penězům a autentičnosti.
Tento neobvyklý přístup k životu si vyžádal nejen odvahu, ale i hlubokou sebereflexi. Lu Ťin-Kang se denně setkává s lidmi z různých sociálních vrstev a jeho interakce s nimi ho nutí zamýšlet se nad hodnotami, které ve společnosti panují. Pro někoho, kdo zvolil život v simulaci bezdomovce, představuje každodenní zápas s realitou, kde hranice mezi předstíráním a skutečností jsou neustále rozmazávány.
Příběh Lu Ťin-Kanga vyvolává otázky o tom, co znamená být úspěšným v dnešním světě. Je možné, že jeho rozhodnutí žít na ulici a předstírat bídu může být vnímáno jako kritika současného materialistického způsobu života. Jeho schopnost vydělávat až 200 tisíc měsíčně ze situace, která by většině lidí připadala jako zoufalá a bezvýchodná, poukazuje na paradoxy moderní společnosti.
Lu Ťin-Kang se tak stal symbolicky kontroverzní postavou, která rozděluje společnost. Jeho životní příběh je připomínkou, že umění nemusí být omezeno na galerie a divadla, ale může se odehrávat kdekoliv – dokonce i na ulici. Zároveň nás nutí zamyslet se nad hodnotami, které v naší společnosti považujeme za důležité, a nad tím, jak jednáme vůči lidem, kteří se ocitnou na okraji společnosti.
