"Doufám, že brzo zemřeš," řekla nešťastná matka svému synovi, která ho měla už deset let za mrtvého. Martin však všechny podněty z venčí registroval. Slyšel každé slovo, a když se o dva roky později probral z kómatu, vše si pamatoval.

"Moje matka se na mě dívala a její oči se zalily slzami. Přál jsem si jí alespoň něco říct, přál jsem si, abych mohl uniknout z těla, které mi způsobovalo tolik bolesti. Ale ona mi řekla: "Musíš zemřít." A pomalu, s důrazem na každé slovo to opakovala znovu a znovu: "Musíš zemřít, musíš zemřít."

Martin Pistorius v té době opravdu zemřít chtěl. Ale jedna věc ho držela stále při životě. Ani jeho nejbližší netušili, že slyší a vidí. Že žije pouze ve virtuálním kómatu a vnímá svět kolem sebe. Že přemýšlí jako za starých časů. Přál si alespoň pohnout očima, aby tak dal matce vědět, aby mu neříkala takové věci. Co se ale s Martinem stalo? Na vině prý byla těžká forma meningitidy, která často lidi i zabíjí.

Pokračujte na další straně.